Wearables v roce 2026: kde jsme

Kolik lidí vlastně nosí wearable

Globální trh s nositelnou technikou měl v roce 2025 hodnotu 92,9 miliardy dolarů a do roku 2033 by se měl více než zdvojnásobit. Výzkumy navíc spojují pravidelné nošení s měřitelně vyšší denní aktivitou a lékařům i trenérům dávají jasnější obraz o lidech, které vedou.

Co lidé opravdu nosí

Chytré hodinky vedou s velkým náskokem, ale tlakoměry a senzory glukózy ukazují, že se kategorie dávno rozrostla za hranice fitness náramků.

Zdroj

Změní ti wearable opravdu zdraví

Výzkum je jemnější, než by se z reklamních textů zdálo, ale jasný vzorec se v něm najde. Systematický přehled systematických přehledů (ano, něco takového existuje) přes desítky studií zjistil, že krokoměry zvýšily počet kroků v průměru o 1 127 denně po čtyřech až šesti měsících, přičemž menší, ale trvalý efekt byl patrný ještě po čtyřech letech. Jiný přehled z University of South Australia, zahrnující téměř 400 studií a 164 000 účastníků, došel až ke 40 minutám chůze navíc denně a k průměrnému úbytku 1 kg za pět měsíců.

U spánku je to podobné: efekt je skutečný, ale mírný. Sedmiletý průzkum mezi uživateli wearables ukazuje, že lidé hlásí větší posun u pohybové aktivity než u spánku nebo jídla. Sdílet data ze zdravotních a fitness aplikací na sociálních sítích je také běžnější než před deseti lety. Pro někoho je veřejné sdílení pokroku další závazek, který pomáhá udržet nové návyky.

Wearables se objevují i v ordinacích a v koučinku

Posun se netýká jen jednotlivců. V průzkumu z roku 2026 mezi 2 222 lékaři z celého světa 97 % uvedlo, že data z wearables od pacientů nějakým způsobem prohlíží, a důvěra v jejich klinickou hodnotu je vysoká. Hlubší zapojení nebrzdí nezájem lékařů. Ani jedna ze zkoumaných zemí nepřekročila 6 % integrace, a to hlavně kvůli pravidlům úhrad a mezerám v pracovních postupech, nikoli kvůli pochybnostem o kvalitě dat.

Na straně pacientů studie z roku 2025 zjistila, že 78,4 % uživatelů bylo ochotno data ze svého wearable sdílet s lékařem. Rozpor je přesto zřejmý: skutečně to během předchozího roku udělalo jen 26,5 % z nich.

Skutečná výzva už není sbírat data

Jak wearables přibývá, těžiště se přesouvá od sběru dat k tomu, jak se vyznat v informacích roztroušených po různých zařízeních a platformách. Jeden člověk sleduje běžnou aktivitu přes Apple Watch, spánek přes Oura Ring a na trénink si bere Garmin. Jiný klient používá MyFitnessPal na jídlo a Stravu na běhání. Trenér, který má na starosti celý kádr, nakonec přeskakuje mezi několika přehledy, jen aby pochopil, co se v týmu děje. V klinikách je to stejné, protože data od pacienta jsou užitečná jen tehdy, když se vejdou do zavedeného postupu.

Tohle samotné zařízení nevyřeší. Zařízení data sbírá. Platforma pro analýzu zdravotních dat dokáže dát data z více zdrojů na jedno místo, takže si tým dřív všimne změn, sleduje vývoj a nemusí procházet aplikaci po aplikaci. Platformy jako Sonar Atlas jdou přesně touto cestou a propojují data z aplikací a wearables na jednom místě. Přínos není v tom mít na obrazovce víc čísel. Je v tom, že se data snáz čtou a dají se použít ve chvíli, kdy padá rozhodnutí.